Pravidelné informace

Máte li zájem o pravidelné zasílání informaci do Vaší schránky emailem, pošlete emailovou zprávu na adresu info@rcmsk.cz a budete zařazení do databáze.


 

Nové depeše

Zde naleznete nové číslo zpravodaje Depeše.


 

Pozvánka na předsněmovní regionální setkání ČSOP

Zveme Vás na předsněmovní regionální setkání ČSOP. Více informací zde.


 

Seminář o mokřadech

Zveme Vás na seminář o mokřadech konaný 4.2.2012 a na akce klubu cestovatelů. Zde je také přihláška na zájezd do Holandska pořádaný klubem cestovatelů.


 

Seminář "Ochrana biodiverzity pomocí aktivit pozemkových spolků"

Zveme Vás na seminář: "Ochrana biodiverzity pomocí aktivit pozemkových spolků" konaný 26. listopadu v KC Klášter v Blahutovicích. Více v pozvánce.


 

Seminář "Mokřady a jejich význam v krajině"

Zveme Vás na seminář: "Mokřady a jejich význam v krajině" konaný 2. června ve Valašském Meziříčí. Více v pozvánce.


 

Veřejné diskuzní téma

Zveme Vás na veřejné diskuzní téma: "Je rozvoj obce Pržno udržitelný?" Více v pozvánce.


 

Seminář energie pro současnost i budoucnost

Zveme Vás na seminář energie pro současnost i budoucnost. Bližší informace v pozvánce.


 

Seminář šelmy

Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Slovenský zväz ochrancov prírody a krajiny Prievidza, Správa CHKO Kysuce a Správa CHKO Beskydy vás zvou na seminář o ochraně velkých šelem.


 

Nová depeše

Právě vyšlo nové číslo Depeše.


 

Kulaté stoly

Zveme vás na setkání Kulaté stoly 30. září a 6. října více v pozvánce.


 

Zpravodaj Zelená karta

Český svaz ochránců přírody vydal nový zpravodaj Zelená karta.


 

Výstava fotografií

Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí a obec Francova Lhota Vás zvou na vernisáž výstavy Aleny Pončové.


 

Výstava hub

Zveme Vás na výstavu hub.


 

Odborný seminář

Zveme Vás na seminář na téma: Problematika činnosti nevládních organizací a mezinárodní spolupráce ČR-SR v tomto odvětví. Pozvánka zde.


 

Zpravodaj RCMSK

Zde je ke stažení Zpravodaj z prosince 2008 regionálního centra ČSOP pro Moravskoslezský kraj.

 
 

 

Změna adresy kanceláře ČSOP

Kancelář ČSOP je nyní součástí pražského Domu ochránců přírody. Zde jsou fotografie nového sídla a orientační plánek s přehledem nejlepšího spojení. Telefony zůstaly nezměněny.
Úřední hodiny: pondělí-pátek 8-16, jindy po předchozí domluvě.
Aktuální a podrobné informace naleznete vždy na adrese kancelar.csop.cz.


 

Výsledky grantů

Zde jsou ke stažení výsledky grantů: Biodiverzita v LČR, Biodiverzita MZP a pozemkové spolky.


 

Nové kontakty na UVR

Nové kontakty na pracovníky UVR ČSOP.

 
 

 

Program EU Transition Facility 2004 podpořil činnost Regionálního centra ČSOP pro Moravskoslezský kraj

Program Transition Facility (Přechodový nástroj) byl vytvořen Evropskou komisí pro nově přistupující země jako pokračování pomoci v oblastech, kde administrativní a institucionální kapacita dosud není dostačující ve srovnání se stávajícími členskými zeměmi. Program je financován ze zdrojů EU. V rámci tohoto programu byl podpořen projekt podaný Českým svazem ochránců přírody „Posilování činnosti nestátních neziskových organizací monitorujících a prosazujících zájmy občanů“.

Cílem projektu bylo zlepšení informovanosti a hlubší zapojení občanů do řešení problémů ochrany přírody a krajiny v ČR. Konkrétně se jedná o zlepšení informování veřejnosti o aktualitách v ochraně přírody a krajiny v jednotlivých krajích; podporu řešení standardních problémů v oblasti ochrany přírody a krajiny; zapojení veřejnosti do akcí a programů ČSOP a celkové posílení spolupráce subjektů z veřejného i neziskového sektoru. Cílovými skupinami byly ekologické neziskové organizace v ČR, krajské, městské a obecní úřady, správy velkoplošných chráněných území a veřejnost.

V rámci projektu vyšly v minulém roce dva zpravodaje Regionálního centra ČSOP věnující se problematice ochrany přírody a krajiny v Moravskoslezském kraji a byla podpořena řada dalších aktivit. Zpravodaje najdete také na webových stranách regionálního centra www.rcmsk.cz

Lumír Kuchařík

 
 

 

Blahutovice mění projekty podpořené z evropských fondů

Proměny je název projektu, který je zaměřen na podporu interpretace přírodního a kulturního dědictví Blahutovic. Konkrétně půjde o doplnění a úpravu informačně naučné stezky, která byla vloni postavena ochránci přírody z Jeseníku nad Odrou. Vzniknou také nové informační materiály upozorňující na minulost a současnost této „hraniční obce Regionu Poodří“.

Místo i pro mne je dalším projektem realizovaném v této obci. Při něm se s použitím metod komunitního plánování sešli obyvatelé obce s odborníky, místními politiky a spolky aby se pokusili navrhnout řešení uprav a využití veřejných prostranství v centru obce. Vznikla tak první studie tohoto prostoru a některé z navržených úprav byly ve spolupráci s obcí a firmou Gerlich Odry s. r. o. uskutečněny. Realizátorem obou projektů bylo Ekocentrum RS ČSOP Novojičínska.

Oba pilotní projekty byly podpořeny z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR rámci OPRLZ (Operační program rozvoje lidských zdrojů) a byly součástí dvouletého projektu „Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR. Do projektu se zapojila občanská sdružení z celé republiky. Ty po sedmi školeních zahrnujících různá témata jako komunikaci, facilitaci, poradenství a metody komunitního rozvoje rozeběhly další pilotní projekty v místech svého působení. Výsledky a zkušenosti z pilotních projektů jsou shrnuty v internetové databázi na webu ČSOP www.csop.cz/oprlz

Lumír Kuchařík

 
 

 

Zpravodaj RCMSK

Zde je ke stažení 2. číslo zpravodaje regionálního centra ČSOP pro Moravskoslezský kraj.

 
 

 

Zpravodaj RCMSK

Zde je ke stažení zpravodaj regionálního centra ČSOP pro Moravskoslezský kraj.

 
 

 

CO JE NOVÉHO?

SEPARAČNÍ DVŮR V NOVÉM JIČÍNĚ!

Otevřen od 1. 4. 2005

Město Nový Jičín zahájilo v současné době informační kampaň zaměřenou na zlepšení třídění a následné využití odpadů z našich domácností. Město spolupracuje s firmou EKOKOM, která finančně podporuje třídění odpadů v případě, že je zajištěno jeho využití. Dostáváte do ruky první leták, který Vám přináší informace jak v našich domácnostech omezit vznik odpadu a jak s ním správně nakládat.

Palackého třída, 741 01 Nový Jičín

Kontakty:
tel.: 556 764 832, fax: 556 764 840
e-mail: tsnj@iol.cz

 
 

 

KAM PATŘÍ ODPAD?

Všichni víme kam. Do popelnice!
Ale je to skutečně tak jednoduché?

Ročně každý z nás vytvoří asi 150 - 200 kg odpadků. Pokud však odpady již doma třídíme, umožníme tak recyklovat více než třetinu tohoto množství. Za rok tak může každý z nás vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů a 15 kg skla. Čím více a kvalitně bude občan třídit, tím méně bude městu za nakládání s komunálním odpadem platit.

Po celý rok mohou občané odkládat vytříděné odpady do speciálních kontejnerů ale také na separačním dvoře. Na separační dvůr můžeme odložit zdarma také nebezpečné složky komunálního odpadu a velkoobjemový odpad.

Na uvedené informace lze použít následující zásady:

 Nevytvářet zbytečný odpad
Nakupujte výrobky které jsou zabalené ve větším objemu. Výhodné je také použití koncentrátů. Kupujeme, pokud je to možné, vratné obaly.

 Třídit odpad
Značnou část odpadu je možno využít jako surovinu.
 
 Správně třídit
Jen poctivým tříděním odpadu je možné zajistit kvalitní využití takto získaných surovin.

Váš odpad se pro někoho jiného stává surovinou!

Jak třídíme sklo:
Do kontejnerů, které jsou označeny nápisem sklo a obvykle mají zelenou barvu.
Upozornění!
Do kontejnerů nevhazujte autoskla, zrcadla, skla
s dráty, porcelán a keramiku.

Jak třídíme papír:
Do kontejnerů, které jsou označeny nápisem papír a obvykle mají modrou barvu.
Upozornění!
Do kontejnerů nevhazujte papír špinavý, mokrý a mastný.

Jak třídíme plasty:
Do kontejnerů, které jsou označeny nápisem plasty a obvykle mají žlutou barvu.
Upozornění!
Do kontejnerů nevhazujte obaly znečištěné oleji, zbytky potravin, chemikáliemi, trubky z plastů a linolea.

EKOCENTRUM-RS ČSOP Novojičínska, RC ČSOP MSK
556 752 030, 603 845 216, 776 148 959
e-mail: info@rcmsk.cz , www.rcmsk.cz

 
 

 

Pracovní skupina pro řešení problematiky kanálu D - O - L

V dubnu letošního roku byla ustanovena rozhodnutím ministra životního prostředí České republiky pracovní skupina pro řešení problematiky výstavby kanálu D - O - L (Dunaj - Odra - Labe). Je složena převážně z odborníků pracujících v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a zástupců nevládních organizací, které se rovněž touto problematikou zabývají. Úkolem pracovní skupiny, která je poradním orgánem náměstka ministra - ředitele sekce ochrany přírody a krajiny je vypracování zásad a stanovisek k odbornému posouzení záměru výstavby kanálu D -O - L pro potřeby ministerstva životního prostředí.
K této práci je nutné shromáždit řadu podkladů a dokumentů, které vznikly v různých historických obdobích plánování D - O - L, nebotˇ se jedná o velmi o záměr velmi starý a mnohokrát upravovaný do různých variant a podob.
Proto, že mezi čtenáře našeho časopisu patří řada odborníků působícich v oblastech, kterých se tento záměr dotýkal nabo dotýká, uvítáme každou informaci o materiálech týkajících se kanálu D - O - L a kontaktech kde jsou tyto dokumenty uloženy.

Děkujeme Vám za Vaši pomoc.

Lumír Kuchařík, ZO ČSOP Jeseník nad Odrou
člen pracovní skupiny pro řešení problematiky kanálu D - O - L

kontakt:
Lumír Kuchařík
ČSOP Jeseník nad Odrou, 742 33
tel. 603 845 216, 556 739 752
e-mail: kucharik.lumir@seznam.cz

Publikace "Plánovaná vodní cesta Dunaj - Odra - Labe z pohledu ochrany a životního prostředí"

vyšla v prosinci r.2002
vydala ZO ČSOP Veronica Brno

 
 

 

ZO ČSOP Orlová - Doubrava přišla se zajímavým nápadem.

Vyzvali všechny občany, kteří své, již zrušené, desetníky a dvacetníky darovali do sbírky, ze které se nakoupilo krmivo pro ptactvo. Sbírkou se vybralo několik set korun a nakoupené krmivo se rozdalo těm, kterým nebylo lhostejné, jak se mají ptáci v zimě a pravidelně je krmily.

 
 

 

Valašská ovce v Poodří

Skutečně je to tak, tuto dnes již veřejnosti i chovatelům ne příliš známou ovci můžete vidět na některých místech Poodří. Stadečka ovcí zde byla rozmístěna před několika lety, kdy jsme společně s Ing. Vaclavem Teterou, Csc., koordinátorem záchranného chovu tohoto starého plemene hledali chovatele, kteří by na tomto projektu spolupracovali.
Početní stavy se totiž pohybují na hranici kriticky ohrožené populace (udaj r. 2001 - celkový stav populace 118 bahnic, roček, jehnic a 12 beranů). Významnou podporu pro přežití plemene poskytla švýcarská nadace Pro Speciae Rara. Od roku 1999 je chov původní Valašské ovce znovu podporován Ministerstvem zemědělství ČR prostřednictvím Svazu chovatelů koz a ovcí v České republice. Nezastupitelnou úlohu při rozšiřování a udržování této ovce mají navzájem spolupracující drobné chovy.
Cílem pro příštích pět let je rozšíření početního stavu na min. 300 kusů zvířat, zvýšení počtu drobných chovů a beranů, neboť berani tohoto plemene jsou zvláště v období říje agresivní a společný chov více beranů je problematický.
Dalším cílem je regenerace různých barevných rázů původně se vyskytujících u Valašských
ovcí jako černé, šedé nebo "badger" (jezevčí) zbarvení.
Plemeno je to nenáročné a otužilé vhodné pro tradiční způsob chovu a ten kdo má ještě dnes vysokokmenný sad či zahradu levnější a výkonnější sekačku na trávu nesežene. Naše základní organizace Českého svazu ochránců přírody Jeseník nad Odrou s těmito ovečkami vypásá některé z pozemků pozemkového spolku Domov. Regeneraci chovu původní Valašky se zabývají také chovatelé na Slovensku a v Německu.

Chovatel: Lumír Kuchařík
Jeseník nad Odrou 246, 742 33
tel. 0656/739 752, 603 845 216, e-mail: kucharik.lumir@seznam.cz

 
 

 

ČASOPIS SEČ - INFORMAČNÍ MĚSÍČNÍK PROGRAMU STROM ŽIVOTA NADACE PARTNERSTVÍ

Číslo 9/03
Panská 7, 602 00 Brno
Tel. 542 422 761, Fax. 542 422 777
e-mail: strom.zivota@ecn.cz
www.stromzivota.cz , www.nadacepartnerstvi.cz
Veřejná sbírka na stromy “Adoptujte strom!” č. ú. 606 794 001/2400

V letošním roce byly dvě výsadby stromů v obcích v Regionu Poodří podpořeny Nadací Partnerství. V místních částech Jeseníku nad Odrou, Hraběticích a Blahutovicích se na jaře ve spolupráci s tamním ČSOP vysazovaly vysokokmenné jabloně, které nyní lemují komunikace k těmto obcím. V blízké obci Bernartice nad Odrou sadili letos na podzim v části zvané Na rybníkách stromy na zamokřené louky.
Je povzbudivé, že do obou aktivit se podařilo zapojit veřejnost, aktivisty spolků a hlavně děti a mládež. Staré aleje, které lemují silnice v Poodří stárnou, stromů ubývá a je na místě je obnovovat. Podobné parcely jaké osazovali v Bernarticích n/O se vyskytují téměř v každé obci a pokud se osadí stromy mohou pozitivně přispět ke krajinnému rázu Poodří
Proto, že součástí programu Nadace Partnerství "Strom života" ze kterého jsou zmíněné výsadby podporovány je i anketa "Strom roku České republiky"
dovolujeme si čtenáře seznámit s jejími letošními výsledky. Do této ankety byly totiž přihlášeny i stromy z Poodří, zatím neuspěly, ale příště to určitě dopadne lépe.

STROMEM ROKU 2003 JE BUK U KOSTELA V JIHLAVĚ

26 454 hlasů! Rekordní zájem o stromy vzbudila letos anketa Strom roku České republiky. Vítězem ankety se stal hlavně díky podpoře studentů místního gymnázia buk u kostela sv. Jakuba v Jihlavě.

Přímo lítý boj svedly čtyři z dvanácti stromů nominovaných do ankety. Tři buky a jedna oskeruše soutěžily až do posledního okamžiku o to, který z nich se bude moci honosit titulem Strom roku České republiky 2003. Ještě 10. října, poslední den, kdy bylo hlasování veřejné, vedla Oskeruše u Strážnice. "Celá Strážnice žije anketou!", telefonovali do nadace manželé Hořákovi, kteří starý strom do soutěže navrhli. Od 10. do 15. října, kdy byla uzávěrka ankety, bylo hlasování tajné, aby výsledek slavnostně vyhlášený v předvečer Dne stromů byl překvapením. A opravdu překvapením byl! Postarali se o něj studenti gymnázia v Jihlavě, kteří sesbírali neuvěřitelných 6064 hlasů pro oblíbený jihlavský strom. "O výsledku ankety rozhodl jeden těžký balík plný hlasů, který dorazil do nadace pouhé dva dny před uzávěrkou soutěže", sdělila Jana Dlabková z Nadace Partnerství, která měla sčítání hlasů na starosti. Nezaháleli ani na Karlovarsku, kde pro Pastýřský buk usilovně sbírali hlasy pracovníci Krajského muzea v Sokolově a jejich spolupracovníci, a také v jižních Čechách mocně povzbuzovali až do samotného finále Buk Velenovského u kapličky u obce Čekanice.

Konečné pořadí ankety Strom roku České republiky 2003 je takové:

  1. Buk u kostela v Jihlavě (kraj Vysočina)
    6064 HLASŮ
    Faktografie: Buk lesní, stáří 110 let, obvod kmene 444 cm, výška 19 m, šířka koruny 21,4 m, památný strom na Vysočině
    Lokalita: U kostela sv. Jakuba v Jihlavě, parcela č. 6089.
    „ Za kraj Vysočina byl do ankety „Strom roku“ nominován buk, který roste přímo v centru metropole kraje. Jedná se o strom s vysokou hodnotou, pyšnící se úctyhodným stářím, ale i výjimečnými rozměry.“ Navrhli: studenti gymnázia v Jihlavě.
     
  2. Pastýřský buk (kraj Karlovarský)
    5783 HLASŮ
    Faktografie: Buk lesní, stáří 200 let, obvod kmene 604 cm, výška 18 m, památný strom Slavkovského lesa.
    Lokalita: CHKO Slavkovský les, osada Lazy, pastvina nad osadou.
    „Nejsympatičtějším solitérním stromem v Karlovarském kraji se stal Pastýřský buk. Dle pověsti vyrostl z hole, kterou tady ovčák zabodl do země. Buk s rozložitou korunou plnou propletených větví, dodnes obklopený pastvinami, strom, jakých dnes již v Čechách není mnoho.“ Navrhl: Tomáš Tlamka, Sokolov.
     
  3. Oskeruše u Strážnice (kraj Jihomoravský)
    3907 HLASŮ
    Faktografie: Oskeruše, stáří 160 let
    Lokalita: Vinohrad na úpatí Bílých Karpat, katastr Strážnice, trať Žebrák.
    „Záhadný strom oskeruše roste na jižní Moravě převážně ve vinicích. Rozměrná koruna za letních horkých dní poskytuje příjemný chládek, kde se při odpočinku se sousedy krásně vzpomíná na dobu minulou. V zimě zase přijdou vhod plody oskeruše, které mají široké využití v kuchyni, při léčení, ale i jako surovina na výrobu kořalky. Původ oskeruší sahá snad až do doby, kdy naším územím procházela římská vojska a těmito stromy vytyčovala svá území.“ Navrhl: Jan Hořák, Strážnice.
     
  4. Buk Velenovského u kapličky (kraj Jihočeský)
    3581 HLASŮ
    Faktografie: Buk lesní, stáří 185 let, obvod kmene 390 cm, výška 18 m.
    Lokalita: Rošická kaplička u obce Čekanice, Jihočeský kraj, chráněný strom pod názvem „Buk Dr. Velenovského“.
    „Tento krásně urostlý buk je symbolem celého kraje jižních Čech. Je pamětníkem a svědkem minulosti, o které my jen slyšíme nebo čteme. Budí úctu a důvěru. Je strážcem léčivé studánky i kapličky, kterou zde po napoleonských válkách nechal postavit rytmistr Alois Helversen. Stojíte-li pod tímto bukem, máte pocit, že chrání i vás.“ Navrhla: Alena Prančlová, Strakonice.
     

Na dalších místech skončily Chlumecký dub (1978 hlasů), Domamyslická lípa (1155 hlasů), Sekvojovec v Břestku (1101 hlasů), Hukvaldský buk (1029 hlasů), Pyšelský buk (950 hlasů), Libkovský buk (856 hlasů) Krčínské lípy (34 hlasů) a Těpeřské lípy (16 hlasů).

V článku byly použity informace z měsíčníku programu "Strom života" Nadace Partnerství

 
 

 

Město Nový Jičín se připojilo k projektu na záchranu
původního genofondu tisu červeného v polesí Libotín

Oldřich Sobek

V r. 1986 bylo v okrese Nový Jičín zahájeno celkové mapování krajiny jako součást celostátního úkolu někdejší státní ochrany přírody. K mapování byl přizván a proškolen široký aktiv dobrovolných spolupracovníků. Ukázalo se, že na mnoha místech příroda a krajina dosud odolává značnému civilizačnímu tlaku, dokonce se objevily náznaky i určitých změn k lepšímu. Výsledky ochranářského mapování využívají nyní profesionální pracovníci ochrany přírody a dobrovolní spolupracovníci při prosazování zákonné ochrany přírody a krajiny v souladu se současnými právními předpisy.
Jedním z pozitivních výsledků mapování krajiny byl mj. překvapivý nález dvou exemplářů tisu červeného v polesí Libotín a dalších přímo v obci Rybí. Při následné kontrole bohužel bylo zjištěno, že jeden z tisů už byl mezitím vykácen v rámci plánované holosečné těžby. Následným doplňkovým průzkumem v Rybím však byl zjištěn další výskyt tisů v různém věkovém stupni, a co bylo zvlášť důležité, byli zjištěni jedinci obou pohlaví. Tis je totiž rostlinou dvoudomou, to znamená, že každý jedinec má pouze květy buď samičí, nebo samčí. Obvykle jde o malý strom nebo keř s charakteristickou vícekmenností. V našich podmínkách dorůstá 5 - 15 m, jsou však záznamy i o výškách až 25 m. Dřevo tisu vyniká vysokou tuhostí a tvrdostí, je velmi stálé a odolné proti poškození hmyzem a hnilobami. Plodem je rubínově červený míšek, který je jedinou nejedovatou částí rostliny. V míšku je ukryto semeno, které však je jedovaté. S oblibou jej požírají ptáci, kteří tak roznášejí semena a pomáhají tis šířit. Průměrný roční přírůstek tisu je udáván okolo 3 mm a výškový asi 3 cm. Nejčastěji dosahuje stáří kolem 300 let, ale i více.

V minulosti bylo tisové dřevo velmi ceněno v nábytkářství. Podle dochovaných záznamů, jen v rozmezí let 1531-1560 bylo vyvezeno z Bavorska do Anglie přes 600 000 tisů. Uvědomíme-li si, jak pomalu tis roste, je možné si představit způsobený rozsah škod. V průběhu 17. a 18. století už záznamy o exportu a zpracování tisového dřeva ustávají. Stejně jako v okolních zemích, byl v minulosti tis téměř vyhuben i na našem území. I když nemáme k dispozici tak velké množství historických údajů jako u sousedů, bylo dřevo tisu řazeno mezi nejcennější. Byla ceněna jeho kresba, pevnost a stálost. Bylo využíváno v uměleckém truhlářství, k vykládání obrazových rámů, výrobě vzácného nábytku i parket.
V současnosti se tato rostlina dostala až na sám okraj svého vyhubení. K devastaci původních tisin přispělo velkou měrou i rozšiřování pastevectví a stále častější přeměna lesa na pole a louky. V nemalé míře se o to přičinilo i zavedení holosečného způsobu hospodaření v lesích. S tím byla spojena i prudká změna mikroklimatu uvnitř samotných porostů, čímž došlo k významnému snížení jeho reprodukčních schopností. Tisy se dnes vyskytují převážně jen v keřovité vícekmenné formě, zatímco majestátní jedinci, popisovaní v mnoha historických záznamech, se stali vzácností a přírodním klenotem.
Dochovaných lokalit tisu je uváděno, především na Moravě, málo. Jde o okolí Moravského krasu, další údaje jsou z údolí Dyje u Vranova, od Pernštejna a okolí Javoříčka. Ze širší beskydské oblasti je v celostátním přehledu zmínka o několika málo jedincích v okolí Frýdlantu, dále Liptál u Vsetína, Horečky u Frenštátu a památný věkovitý tis v Žilině u N. Jičína. Podle Marcely Navrátilové (časopis Veronika 2003/1:O tisech v Beskydech), je v současné době evidováno na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy celkem 39 exemplářů tisu na ploše 1 190 km čtverečních. Jen několik jedinců se však nachází v původním lesním prostředí.
Za této situace byl objev většího počtu tisu červeného v katastru jediné obce, jako tomu bylo v Rybím, velkým překvapením. Překvapena byla i RNDr. Marie Sedláčková, botanička okresního vlastivědného muzea, která při společné konzultaci nad některými překvapivými výsledky této akce se zmínila o tom, že polesí Libotín je historicky doložena tisina, jak o tom svědčí odborné studie RNDr. Emanuela Opravila, DRSc. V tomto případě bylo jasné, že máme co dělat s posledními pozůstatky geneticky původních porostů tisů z této oblasti a že mezi ně patří právě i tis v Žilině u N. Jičína. Strom má zákonnou ochranu nepřetržitě už z doby Rakouska. Roste v zahradě domu č. p. 538 u silnice Nový Jičín – Životice. I v Rybím znali jeden významný stromovitý tis už delší dobu. Strom roste na dvorku v těsné blízkosti stále ještě zachovalého gruntu "U Křížků", na západním okraji zástavby. Jde o samičí strom, v současné době je poškozen zřejmě po úderu blesku, takže několik větví je suchých. Obvod kmene je 235 cm, výška 10 m, odhadované stáří kolem 300 let. Jen asi 120 m vzdušnou čarou od tohoto jedince byli zjištěni další dva stromovití o něco mladší samčí jedinci. Rostou u vrat již nevyužívané stodoly "U Bajerů". Květy samičího stromu „U Křížků“ tak mohou být pravidelně bez problémů opylovány z těchto samčích stromů! Majitel parcely zde chová trvale několik ovcí. Nedávno byly ovce podle jeho slov otráveny při jarní pastvě, když s trávou spásly i spadané odkvetlé květy tisů. Od té doby si majitel na toto období dává bedlivý pozor. Přesto na oba tisy nezanevřel a uchovává je pro svůj majestátný vzhled.

Když jsem byl na jaře v r. 2002 pozván do Rybího na přírodovědnou besedu se zdejšími občany, dozvěděl jsem se, že v blízkostí rostou ještě i další tisy. S vedoucími činiteli zdejší skautské organizace jsme následně prošli místy v okolí, kde mi ukázali hned celou skupinu tisů v různém věkovém stupni, od velmi mladých až po statné stromovité jedince. Nad statkem "U Havrlantů" ve stráni u polní cesty roste starý samčí strom a několik mladých tisů. Jen kousek odtud, v úžlabině a na ni navazující pastvině roste hned několik různověkých jedinců tisu. Překvapením pro mě bylo, že v podrostu zalesněné části svahu se tis přirozeně zmlazuje. Na několika málo metrech čtverečních rostlo kolem 50 jedno-až dvouletých semenáčků tisu! Ještě však překvapení nebyl konec. Moji skautští přátelé mě zavedli do nevelkého selského lesíka na stráň pod Holivákem, cca 200 m od okraje polesí Libotín, kde mi ukázali v podrostu tři další. Jeden z nich rostl v asi 30tileté neošetřované a přehoustlé kulturní smrčině. Jeden tis roste v podrostu asi 80tiletého listnatého lesíka, třetí zůstal téměř zázrakem stát v lesním lemu, když zřejmě zcela nedávno zde proběhlo odtěžení části lesního pláště kvůli nově budované asfaltové cestě, spojující sondy štramberského zásobníku plynu. Domluvili jsme se ihned na další spolupráci. Rybští skauti v průběhu zimního období 2002-03 dokončili průzkum a mapování širšího okolí se zvláštním zřetelem na celé polesí Libotín. Byla provedena základní fotodokumentace a k ochraně stávající populace tisů vyšel v Rybském zpravodaji popularizační článek. Rybští skauti a obec Rybí tak byli první, kteří se začali podílet na přípravě reintrodukce této rostliny na její původní stanoviště v polesí Libotín. Spolupráci přislíbil i ředitel Arboreta v Novém Dvoře pan Ing. Miroslav Frank, s nímž jsem následně celou oblast navštívil.

V současné době koordinuje záchranu genofondu původní libotínské tisiny Český svaz ochránců přírody ,organizace Ekocentrum - regionální sdružení ČSOP Novojičínska.. Zpracovaný projekt byl v rámci programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“ podpořen Ministerstvem ŽP ČR. V r. 2003 se podařilo zmapovat podrobně výskyt tisů, ( celkem se podařilo objevit 18 jedinců), založit kartotéční listy každého z nich, vyhledat majitele parcel a pořídit podrobnou fotodokumentaci. Byla sklizena semena, která jsou už vyseta v Arboretu v Novém Dvoře. Ve spolupráci s vedoucími pracovníky Lesní správy LČR Frenštát p.R. byla v polesí Libotín vytipována vhodná lokalita k zahájení reintrodukce původních tisů. Vhodnou lokalitou se ukázala ta část polesí, která je na katastrálním území obce Žilina, nyní v majetku Města Nový Jičín. Vedoucí funkcionáři města dali souhlas k přenesení vypěstovaných sazenic, čímž Nový Jičín rozhodující měrou přispívá k záchraně této vzácné přírodní památky a k jejímu návratu na původní stanoviště.
Za tento kladný vztah k přírodě a životnímu prostředí určitě neděkují vedoucím činitelům města jenom samotní ochránci přírody.
 
 

 

Program Make a Connection probíhal letos i v Poodří, v komunitním centru Klášter Blahutovice

V dubnu roku 2002 byl zahájen v České republice zajímavý program s názvem Make a Connection (česky Připoj se). Ten je určen pro mladé lidi ve věku 16 - 24 let, kteří mají chutˇ udělat a vytvořit něco pro ostatní a v jeho rámci tudíž podpořit takové projekty, které budou mít pozitivní přínos pro komunitu, ve které žijí. Skupinky mladých lidí, kteří budou realizovat tyto komunitní projekty se zárovenˇ stanou jakýmisi "vlajkonoši" dobrovolnictví - finančně podpořen bude jejich projekt ve smyslu nákladů, jejich práce bude však dobrovolná.
Program je výsledkem partnerské spolupráce mezi nadací International Youth Foundation (IYF) a společnosti Nokia. Společnost Nokia program finančně podporuje. Nokia nechce přinášet jen nové a moderní komunikační technologie. Jejím posláním je i přispět k pozitivnímu rozvoji celé společnosti, k čemuž napomáhá zejména kvalitní vzdělávání mladé generace. Posláním IYF je rozvoj schopností, sebevědomí, charakterových vlastností a komunikačních dovedností maldých lidí. Obě organizace tedy sdílejí velmi podobné hodnoty.
Partnerem IYF v České republice je Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a regionálním koordinátorem programu v Moravskoslezkém kraji se stalo o.s. Vita z Ostravy. Obě organizace na svých úrovních, národní i regionální podporují nejen programy pro děti a mládež ale i řadu dalších.


Koně a svět

(ukázka ze závěrečné zprávy Hanky Pastorkové, která vedla tento projekt v jednom z komunitních center v Poodří. Projekt byl podpořen v rámci programu Make a Connection)

Můj obyčejný příběh se začal již v dětství. Láska k přírodě dostala podobu milovníka koní. Postupem času jsem získala potřebné zkušenosti a mohla tak začít chovat vlastní koně. Jednoho den přišel první kůň, za půl roku další a za pár let třetí.
Uplyne spoustu dní než se z malého hříbátka stane dospělý kůň. Během této doby však máme možnost nahlédnout a utvářet dny tohoto neobyčejného zvířete. Vše, co do něj vložíme, se nám jednoho dne vrátí…
Čas spravedlivě měří koňské i lidské dny. Areál bývalého kláštera v Blahutovicích na Novojičínsku se stal pro mé koně od roku 2001 novým domovem. V roce 2000 právě zde začalo působit občanské sdružení Bayerův odkaz, které významně napomáhá k rozvoji místní i širší komunity. Když jsem zde byla první den, zdaleka jsem netušila, že se zanedlouho změní slova moje koně za naše koně. A tak už nejsem já, ale my, díky novým přátelům, kamarádům a všem příznivcům naší malé stáje.
A nezměnilo se jenom slovo. S plynoucími dny k nám začali chodit další lidé, především děti a mládež. V roce 2003 jsme získali podporu pro náš projekt Koně a svět v rámci programu Make a Connection, který je společným programem společnosti NOKIA a NADACE ROZVOJE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI. Tímto krokem se otevřely dveře dalším návštěvníkům, pro které jsme připravili víkendové pobyty.
Náš projekt Koně a svět byl podpořen částkou Kč 50 000,-. Finance z programu Make a Connection jsme použili na ohrazení jízdárny, část byla použita na nákup krmení. Nakoupili jsme také nové pomůcky pro péči o koně a jezdecký výcvik. Během víkendových pobytů za námi přijelo celkem 51 nových návštěvníků, kterým jsme mohli uhradit ubytování a stravu. Zakoupili jsme také křovinořez, který nám výrazně usnadnil každodenní přípravu krmení. Od léta do podzimu jsme uspořádali také pravidelné brigádní dny, kdy jsme se společně s dětmi z klubu Mladých ochránců přírody Blahutovice snažili pečovat o další pozemky v obci.
Díky tomuto jedinečnému programu jsme poznali mnoho lidí a navázali nová přátelství. Získali jsme také nepřeberné množství zkušeností, které nám zůstanou, stejně jako naše vzpomínky. I nadále jsou dveře této malé stáje otevřeny každému, kdo má rád zvířata, přírodu a cítí se sám.

Lumír Kuchařík, ZO ČSOP Jeseník nad Odrou
Hana Pastorková, vedoucí stáje v komunitním centru Klášter Blahutovice

Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Jeseník nad Odrou podporuje obnovu objektu komunitního centra Klášter v Blahutovicích a od roku 2000 je kolektivním členem občanského sdružení Bayerův odkaz, které je vlastníkem objektu.


Více informací o programu najdete na www.makeaconnection.cz

 
 

 

Pozemkový spolek - partner vlastníků, obcí a úřadů

Myšlenka pozemkových spolků vychází z přesvědčení, že nejúčinnější formou ochrany přírody je moudrá a šetrná péče vlastníků půdy. Pozemkové spolky jsou tedy dobrovolné, nestátní neziskové organizace zaměřené na ochranu přírody a památek, které svou činnost vykonávají na základě uzavřeného právního vztahu s majitelem těchto cenných pozemků nebo budov. Samozřejmě v případě, že vlastníkem není sama.
Kdybychom nebyli bezmála půl století izolováni od západního světa, byly by tyto spolky dnes u nás stejně jako například ve Velké Británii, USA nebo Nizozemsku váženou institucí s více jak stoletou tradicí. A pravděpodobně by patřily k nejvýznamnějším vlastníkům a správcům přírodně a historicky cenných pozemků a budov. Osud nám však nepřál, a tak se novodobá historie pozemkových spolků v České republice píše teprve od poloviny devadesátých let.
Pozemkových spolků je u nás již více než třicet a pečují o téměř 2000 hektarů přírodně cenných ploch. Pečují také o staré stromy, historické parky a kulturní památky.
Práce pozemkových spolků je založena na spolupráci s vlastníky, ať už se jedná o občany, obce, podnikatelské subjekty nebo státní orgány a instituce. Hlavní předností spolků u nás i všude ve světě je, že umožňují efektivní dlouhodobou ochranu přírodních a kulturních hodnot založenou na aktivním zapojení široké veřejnosti.
Tyto spolky nikdy nechrání přírodu a památky před veřejností, ale pro veřejnost. Činí tak pružnějí a levněji než organizace státní, protože dokáží získat podporu ze všech sfér společnosti - od úřadů, podnikatelů a občanů.
Pojem pozemkového spolku není v našem právním řádu nijak definován - pozemkovým spolkem se tedy může prohlásit kdokoliv. Aby nedošlo k znevážení tohoto označení a oslabení důvěryhodnosti pozemkových spolků vůči veřejnosti, byla zavedena akreditace pozemkových spolků.
Na činnost pozemkových spolků dohlíží Rada Národního pozemkového spolku. Ta koordinuje jejich činnost, poskytuje jim právní zázemí a každoročně podporuje jejich aktivity programem "Místo pro přírodu. Uděluje také akreditace.
Akreditovaným pozemkovým spolkem se může stát jakékoliv občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace nebo nadační fond, který pečuje o přírodní či kulturní dědictví naší vlasti na základě dlouhodobých práv (vlastnictví, pronájem, věcné břemeno) k hodnotným lokalitám či objektům.
Zájemce o akreditaci můsí Radě Národního pozemkového spolku předložit jasné cíle a plány na období nejbližších deseti let, ze kterých bude zřejmé k jakým pozemkům a stavbám (případně typům pozemků a staveb) hodlá získat vlastnická či jiná práva. Upřesní, jaký je předmět ochrany zájmových pozemků a staveb, a jak chce jejich ochranu konkrétně prakticky zajišťovat. Zároveň se musí zavázat, že o tyto pozemky a objekty bude pečovat tak, aby jejich hodnota nebyla snížena či zničena. Akreditace pozemkového spolku je pro všechny jeho partnery (vlastníky, úřady, spolupracující organizace) zárukou, že daný pozemkový spolek není nějakým "tunelem na pozemky", nýbrž že jde o důvěryhodnou organizaci, která se zavázala dodržovat uvedená pravidla hry a její činnost je kontrolována Radou Národního pozemkového spolku.
Akreditace platí jeden rok, je pravidelně prodlužována na základě zprávy o činnosti pozemkového spolku a jeho hospodaření. V případě prohřešení se pozemkového spolku proti deklarovaným zásadám, hrubého zanedbání či dokonce úmyslného poškození spravovaných lokalit a objektů ja pozemkovému spolku akreditace odebrána.

Pozemkový spolek Domov

Pozemkový spolek Domov je zřízen pří základní organizaci Českého svazu ochránců přírody v Jeseníku nad Odrou. Jeho cílem je ochrana a rozvoj přírodního i kulturního dědictví regionu. V současné době pečuje o několik zajímavých lokalit. Jde většinou o hospodářsky nevyužitelné pozemky (stará pískovna, mokřad, polní cesta s alejí apd.). Zabývá se také programem starých krajových odrůd ovocných dřevin. Pro svoji činnost využívá podpory programů, které jsou zaměřeny na ochranu přírody a obnovu krajiny a pomoc dobrovolníků.

Kontakt:
PS Domov - ZO ČSOP Jeseník nad Odrou
Jeseník nad Odrou 246, 742 33
tel. 556 739 752, 603 845 216
e-mail: kucharik.lumir@seznam.cz 

Publikace věnující se problematice pozemkových spolků

Pozemkové spolky - spolupráce s vlastníky při ochraně přírodního a kulturního dědictví
Ladislav Ptáček a Pavel Pešout, ÚVR ČSOP (vydáno v r. 2001)

Pozemkové spolky - jak může vlastník, úředník a ochranář najít společnou řeč?
Ladislav Ptáček, Jan Moravec, ÚVR ČSOP (vydáno v r. 2002)

Publikace a informace lze získat na adrese uvedených pozemkových spolků nebo na adrese: ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, Praha 2, 120 00
tel. 222 516 115, 222 511 494
csop@ecn.cz
http://csop.ecn.cz/pozemkové spolky

 
 

 

Pomáháme přírodě - "Tůň pro obojživelníky ve staré pískovně"

Každý rok se naše organizace zapojuje do programu Českého svazu ochránců přírody "Ochrana biodiverzity", podpořeného Ministerstvem životního prostředí ČR. Letos jsme se rozhodli pomoci obyvatelům jedné již téměř zazemněné tůňky ve staré pískovně.
Proč vlastně pečovat o malé vodní plochy? Zvláště v Poodří je přece žab a jiné vodní žoužele tolik, že z jejich nočních " koncertů" nejednoho návštěvníka nebo rybáře octne-li se v blízkosti větších vodních ploch zvláště v letním období rozbolí i hlava.
Scénář je však pořád stejný. Malé tůnky a jiné drobné vodní plochy jsou i dnes zaváženy odpadem a tak často při zkrášování obcí a jejich okolí v rámci různých stavebních či rekultivačních úprav naděláme více škody než užitku. K zazemňování tůněk dochází také přirozeně, kdy vodní plošku obrostou stromy a z nich padající větve a listí tyto postupně zanášejí.
Vhodné není i příliš velké zastínění vodní hladiny, neboť některé druhy obojživelníků potřebují alespoň část plochy osluněnou.

Průzkum místa

Průzkum ve staré pískovně jsme provedli na jaře (duben, květen) kdy bylo v tůni zjištěno větší množství žab (skokan hnědý, ropucha, kuňka) a později jejich nakladená vajíčka. Vlivem obrovských veder, která letos začala již v první polovině května však došlo k výraznému vysychání vodní plochy a zda došlo k úspěšnému vývoji žab se nám nepodařilo zjistit.
Plocha však byla doslova překryta již léty nečištěnými napadanými větvemi a množstvím odpadu (kov, igelity, pneumatiky apd.).

Vyčištění nádrže a jejich břehů

Tyto práce jsme provedli v druhé polovině srpna a začátkem září. V této době totiž takovéto zásahy nejméně ohrožují obyvatele tůněk. Do úklidu se zapojili členové dvou občanských sdružení (ČSOP Jeseník n/O a Bayerův odkaz), pomáhali také Mopíci (Mladí ochránci přírody) z Blahutovic i hosté z Brna (rodiny s dětmi), kteří trávili prázdniny v naší turistické ubytovně komunitního centra Klášter. V té době šlo již jen o louži tolik vody ubylo. Místo i okolí bylo zbaveno odpadů, větví a byly vyřezány dřeviny příliš stínící hladinu.

Význam a pokračování projektu

Vyčištěná a prosluněná vodní plocha zbavena odpadu přispěje k rozmnožování obojživelníků a jejich přežívání v krajině. Pravidelně také hodláme tůňku kontrolovat.
Proto, že toto místo by potřebovalo trvalejší ochranu, zjistili jsme si vlastníky parcel a budeme s nimi jednat o svěření péče o starou pískovnu našemu pozemkovému spolku Domov. Podařilo se nám také zapojit do projektu dospělé děti a mládež a to i z řad "neochranářů". Poděkování patří všem, kteří pomohli tento projekt uskutečnit.

Pokud Vás napadlo, že víte o podobném místě a chtěli by jste jeho stav změnit k lepšímu obraťte se na nás poradíme Vám jak na to. Uvítáme také informace o nebezpečných místech (silnice), které musí obojživelníci překonávat v době jejich každoročních tahů k vodním plochám a kde při současném rozvoji automobilismu dochází k jejich značným úbytkům.

Kontaktní adresy:
Pozemkový spolek Domov
ZO ČSOP Jeseník nad Odrou
742 33 Jeseník n/O 246
http://www.psdomov.wz.cz,
e-mail: kucharik.lumir@seznam.cz
nebo
Lumír Kuchařík, Petra Kratochvílová
kancelář Ekocentra - RS ČSOP Novojičínska
regionální centrum Českého svazu ochránců přírody
pro Moravskoslezský kraj
tel. 556711056, 603845216, 737 108 838
konzultační den pro veřejnost každé pondělí
8.30 až 17.00 hod.
e-mail: info@rcmsk.cz
www.rcmsk.cz

 
 

 

Místo pro přírodu

Podpora doprovodných akcí kampaně

 
Závěrečná zpráva

Realizátor projektu: Ekocentrum ČSOP - RS okresu Nový Jičín

Název projektu: Představení kampaně "Místo pro přírodu" veřejnosti

Cíl projektu: Za pomoci netradiční výstavy a průvodcovstvím po naučné stezce upozornit veřejnost i média Novojičínska na „Kampaň místo pro Přírodu“ a získat finanční prostředky pro národní sbírku.

 

  1. Výstava fotografií a starých dřevěných hraček v Beskydském divadle

Presentace a propagace akce:

Článek o výstavě vyšel v regionálním tisku, bylo vytištěno a rozesláno na 100 kusů pozvánek na vernisáže (firmy, osobnosti, spolky, instituce státní ochrany přírody). Proběhly relace v Ostravském rádiu. Přímo na výstavě natáčela Příborská televize.

Průběh akce:

Partnerem projektu bylo Beskydské divadlo v Novém Jičíně a známý regionální fotograf a horolezec pan Rudolf Jarnot. Výstava byly s pomocí pracovníků divadla a dobrovolníků Ekocentra instalována v prostorách divadla a o tři dne později proběhla vernisáž. Na vernisáži recitovala básně o přírodě ze své básnické sbírky „Příroda v poezii“ známá regionální básnířka, Mgr. Irena Kopecká s přáteli. Výstava starých dřevěných hraček zapůjčených jejich současnou spolumajitelkou, Jitkou Palátovou ve spolupráci s v.d. JAS, Stráž nad Nežárkou, ve spojení s fotografiemi přírody Rudolfa Jarnota měla u veřejnosti velmi kladný ohlas. Celou vernisáž a rozhovory se zástupci Ekocentra natáčela Příborská televize. V místní televizi byla tato akce prezentována spolu s upoutávkami na další akce Ekocentra a s upozorněním na kampaň. Výstava byla také presentována v regionálním tisku. Účastníkům výstavy byly rozdávány letáky se složenkou a také další tiskoviny ČSOP – časopisy, výroční zprávy, rekl. materiály apod. Do prostor divadla byla umisťována v době přestávek pokladnička, kde mohli návštěvníci divadla přispět hotovostí. Počet návštěvníků odhadujeme asi na 3 tisíce lidí.

Doba trvání:

21.3. - 18.4. 2003

Zhodnocení:

Tato aktivita byla dosti složitá na přípravu a organizaci. Výtěžek v hotovosti byl poměrně malý, což bylo zapříčiněno pozdějším umístěním pokladničky v divadle. (Málo času na přípravu). Chybou bylo také nedodání plakátu ke kampani v termínu do 21.3.2003. Zpožděnou zásilku kterou avizovala kancelář ÚVR pošta nedoručila. Je to škoda, neboť u dalších akcí jsme plakáty použili na poutače a a poustry a ty si lidé se zájmem prohlíželi. Jsou totiž graficky zdařilé. Zjistili jsme také, že čím větší úřad, tím složitější zapečení pokladniček, na menších obcích to šlo naopak snadno.

Poměrně malá byla i účast lidí se státní ochrany přírody a odboru ochrany přírody a životního prostředí úřadů, většinou jsme přitom zvali osobně.

Dobrý ohlas měla výstava u novinářů. Presentace v médiích se povedla.

Přes některé „dětské nemoci“ lze akci hodnotit jako úspěšnou.

 

  1. Naučná stezka "Stříbrný chodník" a její využití při kampani "Místo pro přírody"

Propagace akce:

Akce byla připravena ve spolupráci s partnerem projektu Osvětovou besedou v Libhošti. Byla avizována v regionálních médiích, rozhlase a Libhošťském zpravodaji.

Průběh akce:

Díky velmi pěknému počasí byl autobus účastníky přeplněn. Jeli děti rodiče i senioři. Vedoucím zájezdu byl dobrovolník Ekocentra, na stezce pak prováděli její tvůrci, kolegové ze ZO ČSOP Odry. Při obědě v restauraci Dělnický dům v Odrách byl pak přítomným prezentován program „Místo pro přírodu“ a činnost ČSOP. Zastávku udělala skupina i v Kunínském zámku který je nově rekonstruován a kde se k našemu zájezdu přidali členové historicko-vlastivědného spolku v Kuníně. Účastníci dostali letáky se složenkou a další informační materiály o ČSOP a Pozemkových spolcích. Akce se zúčastnilo na 60 lidí.

Zhodnocení:

Podařilo se program presentovat na veřejnosti i v médiích a ukázalo se, že lidé se podobných přírodovědných výletů a vycházek rádi účastní.

Slevu na dopravném poskytl i místní dopravce kterému se projekt zalíbil.

Jiné aktivity:

  1. RC ČSOP organizovalo na podporu sbírky společně s oderskou organizací provázení po naučné stezce Stříbrný chodník a stánek na návěstí v Odrách v sobotu 3.5.2003 kde byla presentována činnost ČSOP a program „Místo pro přírodu“.
  2. Tato organizace presentovala rovněž program na zahájení cyklosezóny 8.5.2003 na její terénní základně v Klokočově. Lidem byly rozdány letáky se složenkou a další presentační materiály ČSOP . U obou akcí se vybíralo i do pokladniček.
  3. V rámci kampaně „Místo pro přírodu“ se Ekocentru podařilo uskutečnit ještě jednu výstavu nad plán. Výstava je umístěna ve Skorotíně obec Skotnice do 8.7.2003. Výstava byla zahájena vernisáží as kulturním programem. Vystoupila harfenistka Kateřina Sabová a zahrála tři skladby od francouzského autora. Přítomni bylo mimo jiné několik starostů svazku obcí Regionu Poodří. Odhadujeme že výstavu během prvních čtyř dnů navštívilo asi 500 lidí. Na výstavě je umístěna kasička i po termínu uzávěrky tohoto grantu, po domluvě s Janem Moravcem a starostkou obce Skotnice.

    Do uzávěrky tohoto grantu jsme zde vybrali okolo 600,-- Kč. Doba trvání od 8.5.2003 do 8.7.2003.
  4. Osvětová beseda Libhošť presentovala program „Místo pro přírodu“ při tradiční velikonoční výstavě začátkem dubna. Probíhalo promítání videofilmů s regionální problematikou ochrany přírody. Účastníkům byly rozdány letáky se složenkou a ostatní informační a prezentační tiskoviny ČSOP.

    Všechny akce byly využívány také k získávání nových členů ČSOP. Těm kteří projevili zájem o členství byly předány přihlášky a informační materiály o organizaci.

Celkové hodnocení:

Podařilo se uskutečnit místo dvou akcí další čtyři, na kterých byla kampaň prezentována. Dobrovolníci RC v těchto aktivitách všechny pořádající partnery podporovali materiálně – letáky, informační materiály a také se účastnili plánování těchto akcí. Podařilo se zapojit několik partnerů z řad NNO a samosprávy.

Hovořili jsme několikrát do Ostravského rozhlasu a jednou v televizi, kde jsme vyzývali posluchače aby přispěli na sbírku. Presentovali jsme krátce sbírku i na setkání svazku obcí Regionu Poodří /21 obcí).

Kromě toho naši členové oslovovali dárce i individuálně ve svém okolí.

Doporučení:

Většina organizací nemá pokladničky. Bylo by dobré, vzhledem k dlouhé době sbírky, větší množství prostřednictvím kanceláře ÚVR objednat. My jsme si je zapůjčili z Charity a postupně prošly všechny akce. Jsou docela praktické i do terénu

 

 | Kdo jsme | Adresy ZO ČSOP MSK | Aktuality | MOP | Nabídkový list | Kontakt | Úvod |

- - na úvod - -